Pinot Noir Heritage Edoardo Miroglio

Vinařství Edoardo Mirolio bylo založeno v roce 2002 a první produkci zahájilo v roce 2005.
Vinařství se nachází v centrální části vinohradnického areálu o rozloze přibližně 120 hektarů, který pokrývá svah kopce „Svatý Ilja“, svažující se k vesnici Elenovo.

Roční výrobní kapacita vinařství Edoardo Mirolio činí 1 milion litrů vína. Výrobní cyklus zahrnuje všechny technologické operace – od počátečního zpracování hroznů až po plnění vína do lahví.

Vinice vinařství se nacházejí na svahu, který se svažuje k vesnici Elenovo. Fyzikálně-chemické složení půdy, vrstvy zeminy a mikroklima, které se vytváří v kopcovité oblasti ležící ve výšce přes 400 metrů nad mořem na kopci „Sv. Ilija“, dodávají této oblasti vlastnosti nezbytné pro výrobu vysoce kvalitních vín.

Výsadba vinic začala v roce 2002, přičemž jako první odrůda byla vybrána Pinot Nero. V následujících dvou letech přibyly i další mezinárodní odrůdy, jako jsou Chardonnay, Traminer, Sauvignon Blanc, Muscat, Merlot, Syrah, Cabernet Franc a Cabernet Sauvignon. Na jaře roku 2005 se vinařství Edoardo Mirolio rozhodlo pěstovat také bulharské odrůdy Mavrud a Melnik. V roce 2008 se nabídka místních odrůd rozšířila o odrůdy Buket a Rubin.

Vynikající podnebí pro výrobu vína
V Elenovo jsou průměrné jarní a podzimní teploty nízké a vyznačují se výraznými teplotními rozdíly. Průměrné srážky jsou příznivé pro pěstování vinné révy. Léta jsou teplá, ale ne dusná, s nízkou vlhkostí vzduchu.

Hustota výsadby činí 5 000 keřů na hektar. Vinařství obhospodařuje vinice klasickou metodou piemontského vinařství, která je oceňována a napodobována po celém světě, přičemž přizpůsobuje pěstitelské postupy specifikům regionu.

Pěstování úrodné a kvalitní révy nelze improvizovat. Vyžaduje to mnoho práce a zkušeností, znalostí a vášně. Tak se dlouholeté zkušenosti a vášeň vložené do italského vinařství Tenuta Careta postupně přenesly i do vinařství Edoardo Mirolio.

Vinifikace a výroba šumivého vína klasickou metodou
Hlavním rysem šumivých vín vyráběných klasickou technologií (dříve označovanou jako „Champenoise“) je tvorba bublinek přímo v láhvi.

Sklizeň hroznů odrůd Pinot Nero a Chardonnay, které se používají v různých poměrech a v závislosti na jednotlivých druzích šumivého vína, probíhá koncem srpna, kdy cukernost dosahuje 11 stupňů alkoholu. Hrozny z našich vinic jsou přirozeně obohacené, což dodává šampaňským vínům vyrobeným klasickou metodou jedinečnou eleganci a svěžest, jimiž se vyznačují.

Hrozny, které se musí sbírat ručně, se vkládají hrozen po hroznu (bez mačkání) do mechanického lisu, který byl speciálně zakoupen v oblasti Champagne ve Francii. Lis je moderní zařízení, vycházející ze starých čtvercových lisů na lisování hroznů se systémem napínání, a je schopen vylisovat jádro hroznů, aniž by roztrhal slupku (což zajišťuje získání bílého hroznového moštu i z červených hroznů, jako je Pinot Noir).

Získaná šťáva, vybraná na základě jejích individuálních vlastností, se nechá usadit po dobu 24 až 36 hodin. Po uplynutí této doby se přelije a čirá část se nechá kvasit. Kvašení trvá přibližně jeden týden a končí, jakmile se veškerý cukr definitivně přemění na alkohol. Takto získané víno zraje až do příštího jara, kdy bude stočeno do lahví a uzavřeno nerezovou zátkou. Lahve se ukládají „na boku“ do velkých regálů v horizontální poloze při trvale udržované teplotě 12 stupňů. Tím je zajištěn průběh pomalého kvašení, které povede k tvorbě bublinek. Po dokončení kvašení se šampaňské víno začne zráti v kontaktu s přidanými kvasinkami, které v lahvích setrvávají nejméně 30 měsíců. Na konci této fáze je produkt připraven splnit očekávání náročných zákazníků, ale před lahvováním s korkovou zátkou je nutné odstranit kvasinky, které jej již vyčistily do křišťálového lesku. Celý proces se dělí na dvě samostatné fáze. První z nich, nazývaná remuage, spočívá v přesunu kalu z kvasnice k zátce. Láhve se umisťují na speciálně k tomu určené stojany, kde se každý den mírně otáčejí, což vede k jejich vertikální poloze hrdlem dolů. Druhá fáze, nazývaná degorgement, slouží k odstranění kalů nahromaděných na zátce. Malé množství pěny vytlačí kaly ven. Láhev okamžitě prochází strojem RASATRICE, aby se dosáhlo požadované hladiny, a případně se přidá liqueur d’expedition, který slouží k dodání požadované sladkosti vínu. Po dalších dvou měsících zrání je víno připraveno k dodání našim zákazníkům.

Bílá vína

Cílem výroby bílých vín je oddělit slupky od moštu před začátkem kvašení, aby se zabránilo uvolňování látek, které by mohly ovlivnit barvu a trvanlivost bílých vín. Hrozny, ručně sklizené a přepravené v kontejnerech (BINS), se odstopkují a rozmačkají. Takto získaná kaše – mošt – se v případě potřeby ochladí na 12–14 stupňů. Poté se posílá do pneumatického lisu, který kaši velmi jemně a lehce stlačuje, aby se z ní vytlačil mošt. Po tomto procesu se mošt nechá 36–48 hodin dekantovat. Po oddělení čirého moštu od kalů na dně kádě začíná proces kvašení, který musí být pomalý a rovnoměrný a může trvat dva až tři týdny. Po dokončení kvašení se v následujících deseti dnech provedou dvě přelévání, přičemž mošt se obvykle přelívá do nerezových nádob, kde zraje až do konce zimy, kdy je již připraven k lahvování.

Pouze ty nejlepší výběry odrůdy Chardonnay zrají jeden rok v barikových sudech. V tomto případě se závěrečná fáze kvašení odehrává přímo v dřevěné nádobě, kde víno zůstává po dobu jednoho roku, aniž by bylo přelito do jiné nádoby.

Červená vína
Cílem výroby červených vín je extrakce látek obsažených ve slupkách hroznů. K dosažení tohoto cíle je nutné nechat slupky zrát v hroznovém moštu po celou dobu kvašení hroznů. Kvalita procesu závisí na šetrnosti zacházení se slupkami. Výroba našich červených vín probíhá v části našeho sklepa, která je vybudována na několika podlažích a speciálně navržena tak, aby se během důležitého procesu drcení a lisování nemusely používat čerpadla. Hrozny dorazí z vinic na nejvyšší patro a po očištění se dostanou přímo do kádě na kvašení, která se nachází na mezipatře. Míchání slupek během kvašení se u vín vyráběných v Elenově provádí bez použití míchacích zařízení, a to výhradně pomocí technologie delestage, která nejlépe šetří jemné slupky. Odkalování se rovněž provádí bez použití čerpadel. Jak mošt, tak i výlisky padají volně nejprve do kádí a poté do lisu, který se nachází v nejnižší části sklepa. Výlisky se lisují, aby se z nich vytlačila část vinné šťávy, která v slupkách zůstala. Takto získané víno se po 2–3 dnech dekantace přelije do barikových sudů, kde začíná proces zrání, který víno připravuje k lahvování.